„Vlásenkou“ s Filipem Marešem: Rallye Český Krumlov 2017

Každý závod vždy přináší mnoho zajímavých situací a nových zkušeností. Z pravidla se ale nedaří všechny tyto postřehy zmínit v naší tiskové zprávě. A právě k tomu bych rád využil svůj nový web a po každém závodě pro Vás formou blogu, sepsal to nejzajmavější ze svého pohledu a umožnil Vám, svým fanouškům, nahlédnout do zákulisí mého závodění. No a začneme hned teď ohlédnutím za nedávnou Rallye Český Krumlov 🙂

 

Je za námi již třetí podnik MČR v rally a pro nás konečně také první vítězství a to nejen v nejnabitejší třídě 6, ale také celkově ve dvoukolkách. Na rozdíl od Rallye Šumava, kde jsem chyboval na městské RZ a vyřadil nás tak ze souboje o vítězství, šlo tentokrát vše bez větších problémů a také 14. pozice absolutně hovoří o vysokém tempu, které se letos ve dvoukolkách jede.

Rallye Český Krumlov patří k mým nejoblíbenějším závodům, poprvé jsme spolu s Honzou Hlouškem tamní RZ poznávali již v roce 2014, kdy jsme na jihu Čech absolvovali v rámci získávání zkušeností recce. Už tehdy jsem si krumlovské tratě oblíbil, přestože díky mnoha horizontům, uzké trati a nevyzpytatelnému počasí, řadí většína českých soutěžáků, včetně mě, tuto soutěž mezi ty nejtěžší. V roce 2015 jsme si v Krumlově odbývali premiéru ve „velkém mistráku“ s Fabii R2 a dojeli s velkou ztrátou na Václava Dunovského třetí, loni už jsme za volantem Peugotu 208 R2 získané zkušenosti přetavili v souboj o vítězství v 2WD s Martinem Kočím na DS3 R3T, kterému jsme nakonec v poslední RZ o vteřinu podlehli.

Ještě před startem letošního ročníku jsme za slunečného počasí absolvovali krátký test poblíž obce Malonty,  kde jsme měli tu čest dělat společnost továrnímu týmu Škoda Motorsport. Přínosem byl už jen fakt, že jsem mohl jezdit po stejné trati, jako tovární pilot Honza Kopecký. Z jeho stopy, která byla na cestě patrná, jsem měl možnost vysedovat, jak o jízdě přemýšlí, kde brzdí, jak a kde hledá na cestě trakci. Samozřejmě jsou zde vzhledem k odlišným koncepcím našich vozů značné diference, ale je skvělé mít možnost o tomto přemýšlet a velmi si té možnosti vážím.

Letošní ročník Rallye Český Krumlov byl výjimečný podmínkami, neboť se po několika letech odjel celý závod bez deště. Velkou změnou byl i otočený směr hned tří tradičních RZ, na což jsem se moc těšil. Seznamovací jízdy proběhly v poklidu a z našeho rozpisu jsem měl dobrý pocit. Potkal nás jen drobný problém s kamerou, což jsem ale vyřešil zapůjčením onboardu z Malont od Honzi Černého. Letos poprvé jsem se také mohl opřít o rady Jiřího Kalisty, se kterým jsem konzutoval jednotlivá místa v rozpisu, ale i volbu pneumatik. Jen pár hodin před samotným startem jsem se mu také mezi řečí zmínil o bolesti zad. To jsme ale nevěděl o jeho letitém masérském kurzu. A tak krom toho, že mi od bolesti zad zázračně pomohl, vznikla také tahle spektakulární fotografie 🙂

Dobrou náladu jsme si přenesli i do samotného závodu a pro nás trochu překvapivě se nám podařilo zvítězit už na diváckém Výstavišti. V minulosti se mi na této krátké RZ přiliš nedařilo a ani v globálu se za specialistu na tento typ RZ nepovažuji. Bylo to ale příjemným impulsem pro zbytek první etapy. Už na přejezdu na start druhé vložky jsem zpozoroval drobný problém s řazením, domníval jsem se ale, že v režimu STAGE bude vše v pořadku. Tak to ale bohužel nebylo a při každém přeřazení docházelo k odpojení zapalovaní na značně delší čas, než je standartní. Problém se projevoval nejvíce na 4. a 5. rychlostní stupeň a v součtu docela výrazně ovlivňoval námi dosahované časy. Pocitově nám pak asi nejvíce vadil vliv na plynulost naší jízdy. Přesto se nám podařilo chytit velmi dobré tempo a ve zbytku etapy jsme zvítězili ještě v dalších 3 vložkách. Na poslední RZ, našem oblíbeném Rožmitálu, jsme měli nakročeno k výbornému času, bohužel jsme dojeli Simona Wagnera, který jel bez serva. Po krátké jízdě za jeho vozem, jsme v úzkém místě za obcí Zátoň oba museli při předjíždění téměř zastavit, což v rychlé pasáži proti kopci výrazně ovlivnilo náš čas. Přesto jsme zde na vítězného Dunovského ztratili jen 1,5 vteřiny a nocovat jsme tak šli s náskokem více než půl minuty.

Ve druhé etapě na nás čekala velká porce kilometrů, včetně náročných Malont a otočeného Lipna. Prvořadým cílem bylo udržet celkové vedení z první etapy, ale také pokusit se zabojovat o vítězství v odděleném hodnocení druhé etapy. Brzy jsme ale pochopili, že bojovat o etapové vítězství nebude snadné. Simon Wagner jel v sobotu skvěle, po pátečních problémech a velké časové ztrátě neměl co ztratit a nám se ho nakonec podařilo porazit jen na dvou závěrečných RZ. Přesto v každé z RZ zajížděli vždy mezi nejrychlejšími a v polovině dne jsme s pohodlným náskokem kontrolovali vedení v celkovém pořadí závodu a drželi také průběžné druhé místo v etapovém hodnocení právě za Simonem. Po první sobotní sekci jsme také dělali drobné zásahy v nastavení našeho Peugeotu 208 R2. Oproti páteční etapě byl povrch RZ více rozbitý a zejména na Malontech bylo velké množství vytahaných kamenů i jiných nečistot. První průjezdy tak nebyly z mé strany zcela podle představ, od druhé sekce už byl ale náš pocit z jízdy mnohem lepší. I v sobotní etapě bohužel přetrvávaly drobné problémy s řazením i když už v o něco menší míře, než během pátečního odpoledne. Zbytek závodu už pro nás naštěstí nepřinesl žádné drama, užívali jsme si každou RZ a zejména otočené Lipno byl pro nás velkým zážitkem. Je skvělé vidět, že se pořadatelé snaží pro posádky připravit změny v tradičním harmonogramu. Asi jediným nepříjemným momentem tak byla havárie Rendy Dohnala s Romanem Švecem při prvním průjezdu RZ Rožmberk. Doufám, že se kluci z nepříjmné nehody co nejdříve zotaví a brzy je uvidíme na startu závodu. I v Krumlově patřili k těm úplně nejrychlejším a v letošních vyrovnaných soubojích prozatím vždy hráli jednu z hlavních rolí. Byla by velká škoda, kdyby z těchto soubojů vypadli.

Z jihu Čech jsme si tedy konečně odvezli naše první letošní vítězství a současně se tak mohli alespoň tímto výsledkem odvděčit týmu MRS racing pana Juříčka, který pro nás auto na první tři podniky MČR zajišťoval. Ve zbytku sezóny, počínaje Rally Hustopeče, budeme i v čechách startovat s vozem připraveným milovickým týmem Gekon racing, který zajišťoval už naše dva letošní starty v ERC Junior. Je zajímavastí, že mým týmovým kolegou v této stáji je úřadující juniorský mistr světa Simone Tempestini, pro něhož soutěžní náčiní chystají také mechanici v milovickém „Gekonu“. Hned při druhém startu v kategorii WRC2, při Rally de Portugal, získal Simon s vozem Citroen DS3 R5 skvělé třetí místo. Ale zpět k našemu závodění. My jsme po třech odjetých závodech MČR na průběžném druhém místě ve všech námi sledovaných kategoriích (2WD, třída 6 i Peugeot Total Rally Cup) a vedeme mezi Juniory. V dalším průběhu sezóny tedy rozhodně máme o co bojovat!

A ještě jedna zajímavost k Rallye Český Krumlov. V roce 2016 se Malonty po kalamitě způsobené bouří nejely. Rok předtím ale ano a tak se můžeme podívat, kam se tempo ve dvoukolkách za ty dva roky posunulo. Je nutné říci, že srovnání není příliš objektivní, před dvěma lety se jelo přeci jen za mírného deště a na mnoha místech byla trakce snížena vytahaným blátem. Až na drobné rozdíly byla ale trať včetně retardérů stejná a srovnání se tedy přesto nabízí. Sami jsme na necelých 23 kilometrech zaznamenali zlepšení o téměř dvě minuty a pokud bychom v roce 2015 zajeli na druhých Malontech stejný čas jako letos, skončili bychom 5. absolutně a nechali za sebou mimo jiné Jakeše, Černého, Odložilíka a další. Ale to vážně jen tak na odlehčenou 🙂 Nyní nás čeká již tradiční účat na pražských Legendách, kam jste všichni srdečně zváni a hned víkend potom další náročné souboje v MČR v rally při moravské Rally Hustopeče.

Publikováno v Blog