Povídání o další části naší sezóny začnu nezvykle od nejčerstvějších událostí. Je úterý ráno po Rally di Roma Capitale a u nás na dílně už se tvrdě pracuje v přípravách na Barum Rally. V neděli večer, hned po závodech a týmové večeři, jsme skočili do strojů a vydali se na dlouhou a horkou cestu z Itálie domů. Ze závodů jsem byl ještě plný dojmů a adrenalinu, a tak jsem se chopil řízení a celou noc klábosil s mým šéfmechanikem Ivanem. Bavili jsme se i tom, že pro nás bude barumka stěžejním závodem sezóny. Sezóny, která se pro nás jinak zatím nevyvíjí tak, jak jsme si všichni v týmu představovali. Ale takový je někdy sport a důležité je, jaký k případným neúspěchům zaujmete postoj a k jakým krokům vás to přivede.

Samotná Rally di Roma Capitale nám připravila podle očekávání spoustu horkých zážitků. Je to jedna z mých oblíbených soutěží, v minulosti se mi na ní podařilo zajet pár pěkných výsledků a těšila mě i hojná účast dalších českých posádek. Věděl jsem, že to napoprvé s Toyotou a na pneumatikách Hankook nebude snadné porovnání se silnou italskou i evropskou konkurencí, ale hodně jsem se na to těšil. Předzávodní test jsme měli od centra závodu vzdálený téměř tři hodiny, ale za to jsme ho měli jen pro sebe. Simone Campedelli se nakonec v předvečer testu rozhodl pro jinou trať. Ta naše sice charakterově postrádala nějakou klikatější, utaženější pasáž, ale za to dobře odpovídala povrchem trati. Testovali jsme především pneumatiky a nastavení diferenciálů a do Fiuggi jsme se přesouvali s vědomím hodnotně odjetých testovací kilometrů.

Tratě závodu jsme znali převážně z předchozích let, což bylo skvělou příležitostí i k porovnání dílčích časů. I teploty byly totiž stejné, takže jsme se po celý víkend mohli těšit z letního počasí a 35°C ve stínu. V autě bylo opravdu velké horko, ale já mám tyhle výzvy rád a jsou to přesně ty momenty, ve kterých můžu těžit ze své fyzické přípravy. Vstup do závodu se nám docela vydařil. V kvalifikaci jsme skončili devátí a startovní pozice do závodu tak byla podle nás skoro ideální. Na speciálce u kolosea jsem v šeru trochu chybně vyhodnotil, zda rozsvítit světelnou rampu, nebo ne a do betonových retardérů jsem nebyl tak přesný, jak bych chtěl. Ale pro závod to nic zásadního naštěstí neznamenalo a ztráta nebyla nikterak zásadní. Sobotní etapu jsme ale nezačali úplně ideálně a cítil jsem, že by dosahované časy mohli být i lepší než mezi 10. a 15. místem. Sice jsme nebyli daleko od jezdců jako Wagner, Mabelini nebo i Basso, který jel také s GR Yarisem Rally2, ale zároveň jsem věděl, že musíme do druhé sekce něco změnit a na kluzkých rozpálených tratích najít trochu více přilnavosti. Zariskovali jsme a zvolili jsme do druhé sekce trochu měkčí variantu obutí. Zafungovalo to hned na další RZ, ve které jsme zajeli druhý nejrychlejší čas. Viditelné zlepšení přišlo i na zbylých RZ a pocit z prvního dne to přeci jen vylepšilo.

I druhý den jsme začali dobře sedmým nejrychlejším časem a velmi dobře jsme se svezli i na 32 kilometrů dlouhé RZ Rocca di Cave. Většina jezdců ji ale měla po havárii Ostberga zrušenou, a tak chybělo to správné porovnání. Na další RZ jsme bohužel ztratili více než minutu jízdou na defektu a propadli jsme se z 10. místa o sedm pozic. Asi kilometr po startu byl totiž přímo do stopy vyhozený velký kámen. Na volantu jsem nepocítil žádný náraz ani vibraci, takže mě o dvě zatáčky dál prázdná pneumatiky hodně vylekala. Jen tak tak jsme se vyhnuli nárazu do zdi. Ale k rally bohužel i takové defekty někdy patří. Stejný kámen ve stopě trefil i před námi startující Wagner, ale ten vyvázl jen se škrábancem na disku. S ohledem na ztrátu jsme proto do horké odpolední sekce šli do razantnějších změn v nastavení a na autě jsme pracovali i mezi jednotlivými RZ. Výsledkově jsme se nikam posunout bohužel už nedokázali a skončili jsme těsně za body. I přes smíšené pocity víme, že jsme v Itálii dost možná našli odpovědi na zásadní otázky vzhledem k blížící se barumce. Tam budeme přeci jen chtít mířit vysoko, zvlášť poté, co se nám na Bohemii podařilo bojovat o vítězství.

Letošní bohemka byla obecně moc pěkným závodem. Potom, co jsme loni z důvodu termínové kolize museli náš domácí závod vynechat, jsem si hodně užíval i velikou diváckou podporu. Velký ohlas u fanoušků mělo i oznámení, že od Rally Bohemia bude s podporou Toyoty Dolák náš tým v rally nově hájit barvy Toyoty Gazoo Racing Czech. Bez přehánění je to pro nás čest a v krátké historii našeho týmu také velký milník, který bereme i jako ocenění naší dosavadní práce. A to i přesto, že je náš projekt s GR Yarisem Rally2 pořád spíše na svém začátku. Samotný úvod závodu byl docela dramatický. Bezprostředně před startem do první RZ se nad Mladou Boleslaví a okolím přehnal dešťový mrak a tak to byla hned na začátku pěkná klouzačka. Naštěstí jsme to nikde nepřehnali, auto i pneumatiky fungovaly skvěle a začali jsme z druhého místa. Fantasticky jsme se svezli i v obou průjezdech „šotolinových“ Zvířetic a je jen škoda, že nám o pár desetin uniklo vítězství v jejich druhém průjezdu. Zvlášť, když okolnosti byly trochu nestandartní. Na startu totiž došlo k poruše startovacího zařízení a bohužel jsme ani já, ani Radek, z kokpitu neviděli ruku startéra. Hned na startu jsme tak nechali skoro dvě vteřiny a první kilometry byly potom ode mě trochu nervózní. Ale z roku 2022 jsme na této RZ měli nějakou nedokončenou práci, takže jsme do toho ve zbytku RZ dali vše a hlavně šotolina byla místy už blízko hraně. Za ten zážitek to ale stálo. Cením si i výhry mezi Rally2 v Sosnové. Tam je to přeci jen více pro motokáristy a v těsném souboji s Dominikem Stříteským, to byly důležité vybojované vteřinky.

Opravdu vyrovnaně se jelo i celý druhý den. První průjezd více než dvacet kilometrů dlouhým Radostínem jsme zajeli spolu s Dominikem Stříteským i Janem Kopeckým ve dvou desetinách a byly to krásné závody. Nevypustili jsme ani metr, v odpolední sekci jsme stáhli několik vteřin z náskoku Dominika Stříteského a do poslední RZ šli z druhého místa v rozdílu 1,8 vteřiny. V ulicích Mladé Boleslavi jsme bohužel na Dominika s Jirkou recept už nenašli a domácí závod jsme tak dokončili na druhém místě. Ale i druhá příčka s cenným skalpem Jana Kopeckého i Václava Pecha chutnala docela dobře. Zároveň jsme tak společně s Dominikem pro pneumatiky Hankook vybojovali v MČR první „double“. Vítězům samozřejmě patří naše gratulace a zároveň slibuju, že jim na jejich domácí barumce budeme chtít určitě porážku oplatit!