Start na Středoevropské rally nebyl v našem předsezónním plánu a vše se dalo dohromady opravdu těsně před uzávěrkou přihlášek na samotný závod. A nejde zdaleka jen o vyplnění oficiální přihlášky, už k samotné administrativě se váže hodně dalších náležitostí. Pro náš tým to v praxi znamenalo především rozhodnout o podobě přihlášky (zda chceme, nebo nechceme bodovat do WRC2) a následně vše po technické stránce připravit na start s jiným palivem a pneumatikami. Ty jsou pro šampionát WRC předepsané pro všechny vozy jednotné. Znamená to mimo jiné, že si ve zhruba měsíčním předstihu před samotným závodem, musíte objednat a zaplatit zvolené množství pneumatik daných směsí a totéž platí i o palivu. Pro náš malý tým byla už tato fáze velká výzva, protože náklady šplhaly k milionu a závod byl ještě stále v nedohlednu. V týmu ale máme všichni stejný cíl, táhneme s našimi partnery za jeden provaz a vše se proto nakonec zdárně podařilo.

A bylo toho mnohem více, co se v období před závody podařilo. S manželkou Nikčou jsme netrpělivě očekávali příchod našeho druhého potomka a jsem šťastný za to, že jsem s rodinou mohl po porodu strávil alespoň prvních 10 dní, před tím, než jsem odcestoval na závody. Ani tak se mi ale pochopitelně neodjíždělo snadno, a ještě jednou musím své manželce, i všem dalším členům naší rodiny poděkovat za neskutečnou podporu. Bez ní, bych se nemohl rallysportu na této úrovni vůbec věnovat. Děkuji!

Moje mamka, která s námi tradičně jezdí na závody a stará se o catering, tak tentokrát plnila funkci babičky na více než plný úvazek a závod jsme museli zvládnout bez ní. V týdnu před závodem jsme ještě absolvovali test v Březovicích u Mladé Boleslavi. Primárním cílem bylo najezdit s Toyotou ostré kilometry na pneumatikách Pirelli a vyzkoušet i jejich případné kombinace pro samotný závod. Druhým důležitým bodem měly být diferenciály. Zásilka z Toyoty se ale bohužel zpozdila a nám proto nastala nemalá komplikace. U daných komponentů jsme věděli, že pro závod budou pravděpodobně dobrou volbou, ale neměli jsme bohužel vůbec žádnou možnost jejich přímého odzkoušení. I přesto jsme dali na doporučení techniků z TGR a pro závod jsme šli do určitého rizika. Jen pro upřesnění, diferenciály patři ke komponentům, které se tzv. plombují, tedy nemůžete měnit jejich nastavení od technické přejímky (která byla ve středu) až do konce závodu. Lze to samozřejmě řešit zaplombováním náhradní sady transmisí s rozdílným nastavením. V našem týmu jí ale bohužel z důvodu finanční náročnosti zatím nemáme, a tak jsme pro tento závod využili našich nadstandartních vztahů z TGR a náhradní transmise si od nich zapůjčili.

Samotný odjezd byl pro nás s Radkem naplánovaný na pondělí, v odpoledních a večerních hodinách nás v Německu na ředitelství kromě administrativní přejímky čekal ještě bezpečnostní briefing a kurz první pomoci. Opakování je matka moudrosti a je skvělé, že si to FIA uvědomuje a podobné povinné kurzy zařazuje. Z ředitelství jsme s Radkem zamířili ještě ten večer do Rakouska, kde jsme přespali před prvním dnem seznamovacích jízd. Tratě na rakouské a německé straně byly zrádné, hodně odboček i antikatů, které ale mnohdy byly umístěné tak, že katování v zatáčce nezabránily. Všechny detaily jsme se snažili do rozpisu podrobně zaznamenat. Následoval přesun na Vimpersko a ve středu druhý den seznamovaček. České tratě budily z mého pohledu větší respekt. Hodně napadaného listí, technicky náročnější charakter, klouzavé asfalty. Tušil jsem, že půjde o nejnáročnější etapu závodu. Malou část Strašínské RZ jsem znal z dřívějších startů na Rally Šumava, zbytek tratí byl pro nás ale úplně nový.

Noc na čtvrtek jsme trávili už v našem hlavním městě a chystali poslední detaily na start závodu. Zbytek týmu mezitím v Německu postavil servis, absolvoval technickou přejímku a s Toyotou Proace zapůjčenou od Toyoty Dolák zamířil spolu s naším soutěžním Yarisem také zpět do Prahy. Shakedown jsme absolvovali pouze jednou. I když byl charakterové hezký, závodu příliš neodpovídal. Ale odzkoušení vozu proběhlo a bez obav jsme si mohli užívat skvělé atmosféry slavnostního startu na Hradčanském náměstí. Díky pozvání organizátora, jsme měli tu čest být na rampě úplně první, a dokonce pár minut pohovořit s prezidentem Petrem Pavlem, který nás o chvíli později i odstartoval. Zážitek, za který děkuji a který si budu určitě dlouho pamatovat. Úplně první jsme byli i na trati divácké RZ v Chuchli. I tam byla atmosféra skvělá a naší pozici jsme si oba s Radkem maximálně užívali. Na trati mě v jeden moment překvapily dříve zmiňované diferenciály, když se mi auto svezlo jinak, než jsem očekával. I přesto jsme ale začali v kontaktu s nejrychlejšími ve WRC2, což bylo příjemné povzbuzení na cestu do Klatov. Ani tam nechyběla fantastická atmosféra a podpora ze strany českých fanoušků. Jsem rád, že jsme se jim ve večerním prologu odvděčili druhým časem a potvrdili jsme dobrý vstup do závodu. S naším GR Yarisem Rally2 se nám jelo skvěle i od pátečního rána a i když jsme nestačili na Gryazina a Solberga, dařilo se nám stabilně držet pozici nejrychlejších ze zbytku světa. To nám opravdu dělalo radost, před startem závodu jsme v takový vývoj ani sami nedoufali. Jen v prvním průjezdu Strašínské RZ jsem na vlhké trati zvolil možná až příliš opatrné tempo. Měli jsme obuté měkké slicky a několik kilometrů mi trvalo, než jsem pneumatiku byl schopný využít. To nejtěžší nás čekalo na závěr dne, Šumavské Hoštice byly perlou celého závodu a je jen škoda, že nás za tmy dost oslňovaly nezakryté reflexní části antikatů. Ale rally je o i nástrahách a dovednosti se s nimi co nejlépe vypořádat.

Přesun do německého servisu byl dlouhý, ale byli jsme nadšení z dosavadního průběhu závodu a neutichající podpory fanoušků. I na CERu mě bohužel celý týden trápilo nachlazení, a tak jsem poprvé v kariéře přenechal volant na cestu do servisu Radkovi a sám jsem věnoval čas kontrole rozpisů na další etapu. Volantu se nerad vzdávám v jakékoliv situaci, ale cítil jsem se více unavený než obvykle a chtěl jsem si na večer uspořit alespoň hodinu času spánku navíc.

Sobota byla nejdelší etapou závodu a náročnost tratí znovu zvyšovaly mlhy a vlhka, které se na mnoha místech držely po celý den. O to důležitější byly přesné i informace od posádky špionů. Zajímavostí je, že v šampionátu WRC musí být i oba členové posádky špionů, držiteli platné mezinárodní licence. Nám tradičně pomáhali Míra Plíhal s Jirkou Strossem a i jim musíme za jejich pomoc velmi poděkovat. Ve vysokých rychlostech a mnohdy skrytých zatáčkách jsme do velké míry odkázání jen na jejich informace, kterým musíme na 100% věřit. Nevděčná práce na pozadí, ale velmi důležitá pro každou posádku.

Já jsem si bohužel v sobotu neodpustil jednu větší chybu v odbočení, kdy se mi auto svezlo na štěrku a zhasl mi motor. Trvalo zhruba 20 vteřin, než se mi podařilo vůz znovu nastartovat. Paradoxně mi to ale pomohlo vyřešit myšlenky na práci s vybudovaným náskokem. Bylo potřeba jet i nadále rychle, abychom nenechali soupeře za námi přiblížit. A tak, i když jsem chyboval, odnesl jsem si z této RZ díky mezičasům jedno z největších pozitiv celého závodu. A to sice, že od tempa těch úplně nejrychlejších, nejsme ani na takto dlouhých a pro nás neznámých RZ daleko. Na vítězného Solberga jsme zde ztratili právě 20 vteřin. Za celý den se nám ještě podařilo navýšit náskok na naše nejbližší pronásledovatele a průběžná 2. příčka ve WRC2 a 10. místo absolutně, pro nás byly neskutečnými průběžnými výsledky. O radost jsme se ve večerním servisu podělili i s početnou skupinou skvělých českých fanoušků, což bylo dalším nezapomenutelným momentem závodu.

V neděli na nás přesto čekal nelehký úkol. Nevyvést žádnou zbytečnou hloupost, soustředit se na naší vlastní jízdu a udržet vybojované pozice. To se nám nakonec k naší velké radosti podařilo bez výraznějších potíží, užili jsme si v dobrém tempu i celou nedělní etapu a díky výpadkům několika vozů WRC jsme poskočili až na konečnou 8. příčku absolutně. Jak jsem říkal už v cílovém rozhovoru, pro náš tým jde o skvělý výsledek. Byla to pro nás náročná sezóna ve znamení přechodu na zcela novou techniku a výsledkově to bylo jako na houpačce. V Evropě jsme určitě nenaplnili naše předsezónní cíle. Ale výsledek z Central European Rally ukázal, že výkonnostně se posouváme stále kupředu a samotný výsledek je dobrou odměnou pro všechny členy i partnery našeho malého týmu. A současně i tou nejlepší možnou motivací do další práce. Všichni věříme, že nám i tento výsledek pomůže oslovit nové partnery a v příští sezóně budeme mít možnost prodat to, co jsme se v té letošní naučili!